Také mě polekali...
Když mi přišlo, že se mám dostavit na genetiku, protože mám špatné výsledky, napřed mi to nedošlo, ale potom mě to strašně polekalo. Byla jsem z toho docela vedle. Tam mi hned řekli, že je podezření na Downův syndrom a to mě úplně "dorazili" Dělali mi znovu ultrazvuk a tam vyšlo najevo, že je to v pořádku a že udělají ještě jeden odběr krve. To mě uklidnilo a potom když přišly výsledky krve, byla jsem moc šťastná, že to byl planý poplach. Ale nevím, jak bych se zachovala, kdyby to bylo doopravdy. A ani nemůžu říct, jestli by bylo lepší nic nevědět /a potom zažít třeba šok při porodu/ a nebo se moci rozhodnout, co s tím. Nejsem pro potraty /po filmu o miniinterupci/, ale tohle nemůžu říct, jak bych se zachovala. Myslím, že to nemůže říct nikdo, takže řeči, že tohle vyšetření je nanic neberu nějak vážně. Já jsem sice byla strašně moc vylekána, ale co kdyby? Alespoň bych se potom mohla rozhodnout, co dál......
Odpovědět