Ke genetice
Milé maminky v Německu!
Čtu a soptím a vám závidím!
Odběr krve, podle kterého se "rizikové" matky dále posílají na amniocentézu a jiná vyšetření genetických vad už mám za sebou. Naštěstí byly výsledky dobré a nemusela jsem tak podstupovat stresující boj s neurvalými lékaři, kteří na matky křičí: "Uvědomujete si, jaké je to ve vašem věku riziko?" Je mi 29 let a byla jsem připravená všemi prostředky amniocentézu odmítat. Moje kamarádka nedávno porodila zdravé miminko, protože ovšem otěhotněla v 18 letech, také ona patřila mezi "rizikové" skupiny. Na zákrok šla, protože ten je ale zřejmě mnohem riskantnější než výsledky samotné, jako následek tohoto genetického vyšetření strávila zbytek těhotenství s nohama nahoře a s nejvyšší opatrností. Nemluvě ani o tom, že se vše stalo dva dny před svatbou, která se pak konala v nemocnici a veselka v restauraci bez nevěsty.
Moje spolužačka s vystudovanou mat-fyz fakultou se při svém těhotenství zeptala, jak se vlastně riziko genetických chorob určuje. Odpověď ji jen ujistila v tom, že na žádnou amniocentézu nepůjde (nešla a má jedno z nejkrásnějších zdravých miminek, jaké jsem kdy viděla - podle rozboru krve to ovšem měl být "malý Downík"!). Lékař totiž pravil: "To víte, pani, my tady na to máme takový tabulky a tam to prostě nějak vyjde." Nakonec zjistila, že k obsahu jakýchsi látek v krvi (promiňte nepřesnost, nejsem lékařsky vzdělaná ani za mák) se jako další faktor přidává věk matky. Před dvacítkou a po třicítce je v ČR zle. Nepřipadá mi to normální, a už vůbec ne potom, co jsem si od vás přečetla, jaký přístup ke stejnému problému mají v Německu. Ovšem Česká republika má pořád ještě co dohánět - ani v Německu nebo jiných zemích není vzhledem k rizikům, možným alergickým reakcím a nejnovějším poznatkům, například očkování povinováno ZÁKONEM jako u nás. Tady aby se matka bála, že ji zavřou, pokud do dvoudenního miminka nebude chtít nechat zabodnout jehlu.
Nezbývá mi než si nic takového nepřipouštět, doufat v co nejzdravější miminko, na které se moc těším a se spoustou píchanců do dětského tělíčka se nějak smířit, abych nestrávila zbytek života ve vězení.
Mějte se krásně,
zdraví Dáša
Odpovědět