14.12.2008 23:12:11 Sharon, 6 dětí
Děkuji za článek
Děkuji moc za tento článek. Právě mi v pátek přinesla dcera od učitelky podklady pro psychologic.-pedagogic.poradnu. Že má dyslexii, dysortografii víme už déle, ale posílají nás až nyní. Chodí do soukromé školy, kde se do čvrté třídy neznámkuje. /naštěstí / Nic to nemění na tom, že se jí děti ve škole posmívají a odstrkují ji od sebe. Strašně tím trpí. Chodí mi domů z pláčem a nechce už chodit do školy. Jinak co se týče praktické stránky je vyjímečná. Strašně brzy všechno dělala sama. Brzy chodila, brzy mluvila /a to výborně/, brzy byla soběstačná. Začla chodit sama ven už ve 3 letech. V 5 letech mi nakupovala. Teď v 9letech se umí postarat o mladší sourozence a vyzvedávat je ze školky. Umí se starat i o zdravotně hendikepované. Je v ní obrovská životní síla. Ale ta škola ji ničí. Článek mě hodně povzbudil. Budu se snažit držet těchto rad.
Odpovědět