17.12.2008 20:49:58 wer
Poděkování
Děkuji moc za tento článek, sama jsem ,,dyslektik" a moje dvě děti (ze tří) taky. Článek mě moc potěšil,popisujete situaci pěkně a výstižně. Nejvíc mě dostalo to přirovnání s kratší nohou, já ho taky používám (upřímě myslela jsem že je to můůůj výmysl
) kdyby se člověk z jednou nohou kratší rozhodl uběhnout maraton a doběhl jako poslední nebo ho uběhl půlku budou ho všichni oslavovat, naše dys... děti se deně o něco takového musí pokusit a když nejsou v první desítce jsou potrestány 3,4,5.
Ale musín říct že v přístupu školy je vidět pokrok, aspoň u nás,je rozdíl jak se pracuje s dcerou a jak to bylo s jejím o 6 let starším bráchou,a hodně záleží na učitelce a my na ně asi zatím měli štěstí.
Některé věci kolem dyslekcie jsme od psycholožky věděli už před 30 lety kdy jsem já byla malá,ale škola to brala dost jinak než dnes.
Ještě jednou děkuju a posílám pozdrav autorce článku
Odpovědět