Re: hlavně v klidu

No jo, ale právě o tom to je. Ve Vašem případě tím žije celá rodina a žije tím ráda. Ale u nás tomu tak nebylo - vnímali jsme to jako hrozné omezování našich dosavadních aktivit - najednou jsem se dostali na hory s bídou jednou za měsíc a to ještě s hroznými poznámkami trenérů, kluk to obrečel, já byla otrávená....Bohužel mi někdy přišli, jako by to BYLA přípravka od Manchesteru United.
Ale zase jim to ani nestálo za tu námahu, aby sestavili a zkombinovali kluky na zimní turnaje tak, aby se jich tam nesjelo 20, ale třeba jen 10, aby si víc zahráli....No nic.Vadilo mi hodně věcí,po 2. tréningu 1000,- Kč na půl roku (někteří kluci to po měsíci vzdají..), koupit balón, kopačky, chrániče - taky HNED a samozřejmě přímo v klubu( a nekupte to vzlykajícímu špuntovi..) Už je to pryč, kluk chodí přes Sokol 2 x týdně hrát florbal nebo házenou (střídají to). Příspěvek 100,- Kč na půl roku, vezmou je plavat, do kina...Potkala jsem fotbalového trenéra a ten mi pohoršeně řekl že "TO JE O NIČEM". Není. Moje děti nesou super nadaní sportovci, sportují pro radost a nebude je to živit. Jenže mi přijde, že konkrétně u fotbalu toto nikdo nechce slyšet.