Re: hlavně v klidu

Určitě máš pravdu v tom a to netvrdím nic jiného, že je důležité aby děti NĚCO dělaly. Je celkem jedno co, jestli sport, tanec - to je vlastně taky sport, malování nebo hra na hudební nástroj. Tady šlo o sport, tak jsem se vyjádřila ke sportu. Ale kdyby chtěli dělat cokoliv jiného, tak je plně podpořím. Když ve školce chodili do kroužku angličtiny od domu dětí, tak jsem je tam vozila / nepřipadala jsem si jako taxikář, jak tu některé maminky píší/, doma se s nimi pilně šrotila slovíčka, stejně jako když jim bylo 4 a 5 a chodili na fotbal, seděla jsem na tribuně a sledovala trénink, když né já tak manžel, prostě kdyby dělali cokoliv, stojím za nimi a fandím a podporuji. Chci vědět co mé děti dělají a chci se toho účastnit. Proto jsem taky já, absolutní nesportovec a to myslím vážně, začala studovat pravidla házené, postupně se vše učila a pak i začala trénovat. Moji třídní, která nás měla i z těláku málem praštila pepka, když se to dozvěděla. Takže kdyby chtěli malovat a mysleli to vážně, tak se to taky asi naučím.
A ještě se musím vyjádřit k tomu, co trenéři chtějí od dětí. Je mi jasné, že je to ten nejvyšší výkon, je to bohužel tak, prostě když něco dělám, tak to musím dělat pořádně a s plným nasazením. Zvláště pokud jde o týmový sport, kluk který odflákne tréninky, na půlku z nich nepřijde - protože má jiný kroužek / 10. leté dítě musí mít priority/ , nemůže počítat s tím, že ho trenér veme na turnaj, a když ano, tak si moc nezahraje. takové dítě je pro trenéra zbytečně vynaložená práce, je to kruté, ale je to tak. Není to případ dětí do 10 let, s kterými si převážně jenom hrajeme. Ale jsou i kroužky, kde na výkonu nezáleží, kluci si chodí jen tak zahrát do Orla florbal, když nepřijde, nic se neděje, nejezdí na zápasy, jen se vyblbnou, takové kroužky jsou určitě vhodné pro děti, které jsou v oblasti sportu méně ambiciózní a přitom si mohou v klidu zasportovat.