Re: Myslet na pubertu

Já souhlasím, my jsme byli ke sportu vedeni a umíme téměř všechny a časem jsme si vybrali co chceme dělat za sport na vyšší úrovni.
Dítě si musí mít z čeho vybrat. Třeba ho nebaví kolo, lyže nebo běh, ale učaruje mu lukostřelba nebo veslování.

My to budeme dělat jako naši rodiče. Naučíme dítě bruslit, lyžovat, plavat, jezdit na kole, tenis, badminton, míčové hry a tenhle bazál a ono ať si pak vybere, ať zkusí co ho bude bavit.
Je mi jasné, že ho třeba nechytne první sport, který zkusí, ale 3. nebo 4.

Proti závodnímu sportu nemám nic, minimálně vede k všestrannosti, spolupráci, zdravému soupeření, přátelství a určité disciplíně. U dětí se v mnoha sportech nezačíná hned natvrdo. Nemá se to a dobrý trenér to ví.

Na veslování jsme hodně běhali, cvičili, plavali, normálně posilovali (bez činek), skákali, hráli míčovky, pinpong a veslovali, v zimě na trenažéru v bazénu. Totéž bylo na Judu a cyklistice. Všestrannost. Trenéři dětí většinou nejsou idioti. Děti se mají vyvíjet celistvě.
Tréninky byly 3x týdně, kdo chtěl mohl přijít i o víkendu. Chodili jsme rádi.

Syn je pohybově nadaný a pokud si vybere "svůj" sport, budu ráda. Na jaké úrovni ho bude chtít dělat je jeho rozhodnutí.