29.1.2009 0:38:35 sovice
Re: Osobní zkušenost
Nemám zkušenost se střídavou péčí, mám děti ve své péči a bývalý manžel si je bere 1x za črtnáct dní od pátečního do nedělního večera a jednou týdně na dvě hodiny. A chtěla bych říct hlavně to, že ani takto o děti nijak nepřišel.
Momentálně by už střídavá péče nebyla lehce možná, otec bydlí v jiném městě, ale nějakou dobu bydlel 10 minut od nás a stejně jsme o střídavé péči neuvažovali. On ji nechtěl (ani nenavrhnul), já taky ne (byla bych proti) - především kvůli jeho pracovnímu vytížení a stylu. Například bylo zcela nemyslitelné, aby vyzvedával děti ze školky či družiny nebo vodil na kroužky - nechodí domů před šestou a spíš až v sedm, když se zadaří. A zůstat doma, když jsou nemocné (a ve školkovém věku a první, druhé třídě byly docela často)? Firma by se bez něj zhroutila!
Zatímco dřív ho děti často zahlédly jen večer před usnutím, když se vyčerpaný vrátil z práce, a většinu víkendů zase zamířil do práce nebo si chtěl odpočinout, teď mají jedno odpoledne v týdnu na dvě hodiny tátovu plnou pozornost a jeden víkend za čtrnáct dnů, který jim doopravdy věnuje, do práce odchází mnohem méně než předtím. Ano, trochu je "rozmazluje" - vymýšlí občas různé akce, na které já nemám peníze, čas či energii (např. nemám auto a to člověka přece jen mírně omezí v rozletu) a výchovně nejde sice proti mě, ale občas jim "navalí klíny" (poskládal si teď některé hodnoty způsobem, s nímž nesouhlasím), ale má je rád a ony jeho. Přesto vím, že by děti ani teď, když jsou větší, střídavou péči nechtěly, i kdyby to šlo; nevýhoda tatínkova je, že má s novou ženou poněkud Itálii a naše děti mají rády klid a pohodu, obzvlášť ta menší je z jejich hádek vystresovaná.
Zkrátka, myslím, že slušně fungující "nestřídavá" péče nemusí znamenat ztrátu ani pro jednu stranu. Naše děti by střídavou péčí získaly navíc spíš péči "tety" než tátovu.
Odpovědět