Přednost???

Také nesouhlasím s tou absolutní předností. Mám tři malé a věčně nemocné děti, ale občas to chytnu taky. Když musím děti nechat na hlídání, jsem ráda, když nemusím čekat půl dne, ale jsem rychle zpět doma. Když si představím, že po mě přijdou 2 maminy, každá po 2 nemocné děti - budu čekat nejméně další hodinu a co pak moje děti? Já bych to brala spíše na telefonické konzultaci, buď objednat na určitou hodinu, nebo aspoň mi sestra řekne, kolik tam je lidí. Také to občas s dětmi řeším tak, že si do čekárny zajdu, zjistím, kolik lidí tm je - "chytnu si místo" a jdu s dětmi třeba do obchodu pro mlsku, nebo pití. Mezitím se řada hodně zkrátí a pak už to zvládneme, také kupujeme nějaký časopis. Sice e na mě lidé, kteří přišli po mě, když už jsme byli venku, dívají všelijak, ale to mi vůbec nevadí. Vždycky se snažím domluvit s tím, kdo je přede mnou, aby mi hlídal "místo". Ale dítko s autismem bychom asi pustili, jeho maminka to má asi těžší, udržet bobka "v klidu".