Re: zděšení

Sosane,
zajímalo by mě, odkud máš ty informace o tom, že s adoptovanými dětmi je to v pubertě "horší" než s dětmi "bio" - resp. že by adoptivní rodiče měli do svého vztahu "založeném na slibu" vstupovat s tím, že tam určitě existuje ta možnost, že právě proto, že se jedná o adopci, tak ta puberta skončí průšvihem. Mohu Tě ujistit, že kdybych do adopce šla s tímto "varovným světýlkem" někde v pozadí v myšlenkách, tak bych to vzdala a raději bych si "pořídila" své bio-dítko, kde dle obecného přesvědčení budu mít jistotu, že geny neudělají třeba právě v pubertě své:o)
Otázkou zůstává, jak "báječné" dítko vzejde jednou z genetického spojení mě a mého manžela - abychom se jednou nedivili:o))))
Tvrdíš, že se neví, jak by to s adoptovanými dětmi dopadlo v případě, že by zůstali v "láskyplné" péči našeho státu - tedy v DD. Ale to přeci lze alespoň částečně zjistit na osudech dětí, které zůstaly v té péči státu až do své zletilosti a nikdy neměly možnost poznat co to je rodina. A věř, že při čtení takových příběhů a osudů Ti běhá mráz po zádech...