dobri,
co brání maminkám se seznámit s jinými maminkami?
Třeba to, že jiné maminky se seznámit nechtějí, protože....mají už jiné kamarádky....nemají potřebu se seznamovat....mají jiné zájmy....nemají podobně staré děti....
Pět let jsem bydlela na sídlišti z nových bytovek, kde jsem tedy nebyla jediná nově přistěhovaná, ale byly nás tam stovky....za pět let se mi nepodařilo najít si nikoho, kdo by měl zájem o podobný druh družení, považovala jsem za štěstí, když jsem mohla prohodit pár slov někde na pískovišti....
Zvala jsem k nám kamarádky z diskuzí, jezdila jsem přes celou Prahu za ostatními, ale k nám se nějak nikomu nechtělo....nové lidi z pískoviště si člověk domů hned tak nepozve a k nějakému pravidelnému setkávání nedocházelo, i když každý blok domů měl své hřiště....
Trpěla jsem neuvěžitelně izolovaností....v novém prostředí, vytržená z toho starého, kde zůstaly i známí a kamarádky....sama...se čtyřmi malými dětmi, které chtěly jiné děti, ne jen sebe navzájem, maminka už je také omrzela, měly ji pořád, 24 hodin denně a mohla se navymýšlet nápadů, co s nimi bude dělat...
Upřímně, moc nechybělo a skončila jsem na psychiatrii....co na tom, že jsem to takhle chtěla, děti byly plánované....ale když je člověk sám uprostřed stovek lidí a není zrovna rozený samotář, tak to prostě na mozek leze....
To samozřejmě nesouvisí s tí, jestli děti chodily do školky....
Jen jsem reagovala na to, co člověku brání se seznámit.....(fakt asi jediné, co jsem nezkusila, byl inzerát do novin a letáčky do schránek
).
Dokonce už jsem rozpracovala plán, jak si z vlastního bytu vytvořím MC, jen abych měla šanci se s někým setkat....pak by došlo i na ty letáčky
.