Proč se ti nechce?

Teda nechci Tě zpovídat, ale víš to Ty? Dlouhodobá únava, stres, problém ve vztahu, nedořešené spory, neuvolníš se před dětma, porodní poranění...

Doporučuju promyslet a sepsat.
A máš představu, za jakých okolností bys asi chtěla?
A proč on tak trvá na své frekvenci, přemýšlí třeba, jak by to vylepšil, co bys ráda (může bejt úplně vedle, ale mít dobrou vůli), proč to není jako dřív?

Až to budeš mít, tak se zamysli, jestli o tom ví manžel - no a pak sbírat odvahu a probrat to s ním, napsat mu dopis... co by třeba mohl udělat pro to, aby se vám zadařilo častěji, pěkněji.

Já budu teď asi za krutou a neschopnou, ale nic ve zlým, jen by měl člověk mít sám v sobě jasno, opravdu je váš vztah v Tvém žebříčku hodnot výš než provoz domácnosti? Protože kdyby nebyl, tak je to co píšeš logické a přirozené. Už bylo mnoho chvil, kdy jsme s mužem nechali práce a věnovali se sobě navzájem, protože jsme o to stáli zkrátka víc než o umyté nádobí nebo doštukovanou zeď (stavíme za pochodu). A plyne z toho, že teda občas chodíme kolem hory špinavého a stále nemáme kam dát obrázky a před venkovními dveřmi není práh. Ale těch frustrací máme docela málo. Každá sranda něco stojí a co má hodnotu, pro to se musí většinou něco obětovat, holt tak to chodí. A na druhou stranu, přece není žádnej zločin, že pro někoho sex není důležitej. Pro jinýho zas není důležitý pravidelní kulturní vyžití, nebo třeba dosažený stupeň vzdělání, nebo co já vím, a jinej by si bez doktorátu připadal jak totální nula

A mám pocit, že chlapi to občas potřebujou připomenout (kdo chce mít milování pěkné, musí se o to přičinit nejen rafinovanou předehrou).

Já se teda liším, po dětech se mi chce často a milování je daleko krásnější než před dětmi, pravda, nevychází to tak často (když se nad tím zamyslím, častěji než dvakrát týdně to nikdy není), ale kvalita je někde úplně jinde.