Re: Možná mám radu

Martino, pravdu máš. Já jsem si to prostě poručila a sex si naordinovala - zjistila jsem totiž, že čím déle jsem se s partnerem nemilovala, tím méně mi to chybělo. Uvědomila jsem si, že nechci patřit k ženám, které rezignují a automaticky si vsugerují, že na to prostě nejsou, případně hledat problém v porodech a dětech. To rozhodně nebyl můj případ . Nastolila jsem doma experiment a rozhodla se, že se s partnerem pomilujeme každý den, i kdyby čert na kobyle jezdil. Začalo mě to bavit a po počáteční lenosti se na milování těšila, a hádejte co? Partner mi asi 8. den po šesti letech našeho vztahu poprvé oznámil, že je unavený . Do teď si ho někdy dobírám...
Ovšem nutno dodat, že jsem slevila. Momentálně se trochu zlobíme s tchýní, tak není na experimenty nálada. Ale budu se muset do toho zase pustit.
Já prostě říkám, že s jídlem roste chuť a že hodit flintu do žita je začátkem konce.
A největším zabijákem milostného života(kromě tchýní)je TV a internet, takže to určitě v rozumnou dobu vypínat.