Taky občas srovnávám
Většinou ale pouze ve smyslu, že se zamyslím, jestli by se to moje holky už nemohly naučit taky, když to to druhé dítě umí. Ale takové to povídání bez vyzvání a souvislostí o tom, jak je cizí dítě úžasné a co umí ráda nemám. Cítím pak potřebu říkat, co umí moje dítě a jak je úžasné. Pak ten rozhovor vypadá naprosto šíleně, přijde mi to jako trumfování. Už to není sdílení zkušeností.
Odpovědět