Re: Když se srovnáváním prosazuje soupeřivost

Takovéhle nesmyslné srovnávání nesrovnatelného v dětech vyvolává jen zášť. Mám nehezké trauma z dětství, které mi ale napomohlo k tomu, že nad takovýmto srovnáváním dokážu mávnout rukou. Přestěhovali jsme se, musela jsem měnit školu a nová paní učitelka si mě velmi oblíbila a dávala mě mým spolužákům za příklad tak hloupým a nešťastným způsobem, že se zpětně vůbec nedivím, že mě ti chudáci dlouho nesnášeli. Proto když mi dneska někdo někoho dává za příklad, tak si maximálně řeknu, že je to blbec, a pustím to jedním uchem tam a druhým ven.
V rodině máme také jednu naprosto otřesnou a netaktní srovnávačku. (Svůj příbuzenský poměr k ní raději neuvedu.) Když jsem byla v pubertě, tak mi řekla třeba: "No to vnučka mé sestřenice, ta má takový sex-appeal a mnohem větší ko** než ty, teda neuraž se, ale kam ty se na ni hrabeš!" Co dodat?