Re: ...a co srovnávání ve škole?

Simčo, klobouk dolů, jsi rozumná matka.
Když učitelé příliš srovnávají sourozence, tak to může mít velmi špatné následky. Já jsem byla taky takové vzorné dítě (šprtka, jedničkářka), bratr byl ještě vzornější, takže si naštěstí nemusel nic vyžrat. Ale já mu to přeju, protože v některých věcech jsem měla zase víc štěstí já On je inteligentnější, já zase ctižádostivější.
Můj manžel si pochvaluje, jak je dobře, že mu nikdy nikdo nepředhazoval, že jeho sestra byla lepší ve škole i ve sportu, mají dnes spolu moc hezký vztah.
Chodili jsme na stejný gympl s bratrem, dvěma bratranci a sestřenicí. (Máme ale jiná příjmení, takže to až zas tolik lidí nevědělo.) Bratranci byli poněkud živější než my a učení nebrali až zas tak vážně. Jeden z nich nám jednou jako velkou srandu vyprávěl, jak mu jedna profesorka řekla: "Cože? Ty jsi bratranec od M. a V.? To není možný, vždyť oni jsou přeci tak hodný!"
Brácha mi zas jednou vyprávěl, jak lituje jednu svoji kamarádku, která se sice dobře učí, ale její sestra se učí ještě lépe, a tak se to kolem ní hemží řečmi: "No, Eva má sice čtyři dvojky, ale není tak chytrá jako Darina, ta má samé jedničky."
On také hrozně moc dělá přístup rodičů, jestli dokážou dítě před takovými řečmi učitelů podpořit.