jak to máme my

ahojky
my to s dárky taky nepřeháníme, syn 7 let ještě stále na ježíška věří. a když mu byly 3,5 roku tak namaloval hroznou spoustu věcí, že chce přinést.. maloval tedy i pro mě a manžela...tak jsem mu bez okolků vysvětlila, že kdyby mu ježíšek přinesl všechno, co si napsal, tak už by neměl peníze na dárky pro ostatní děti.. a syn vyškrtal a nechal namalované asi jen dvě věci.
od té doby.. si píše o jednu, max dvě věci... letos si napsal už o dost drahou věc.. a tak s napětím čeká, jestli ježíšek přinese či nikoliv, protože ví, že to je příliš drahé..a že se může stát, že to nedostane a dostane něco jiného, z toho důvodu si už o nic jiného nenapsal. dárek chce pro mě i manžela a sestřičku.. pro všechny dohromady.. jen sestřičce napsal ještě o princeznu a koníka.
Jinak naše děti dostávají každý tak jednu kvalitní hračku... nějakou knížku, něco na podporu tvořivosti.. a i oblečení, které bysme stejně koupit museli. Nechci totiž, aby z nich byli materialisti a mysleli si, že oblečení je samozřejmost.
Jinak s tím, že nejde koupit všechno... že děti nemůžou mít všechno, chápe naše malá už asi od roku a půl, protože se mnou často chodila do obchodu a prostě jsem stále vysvětlovala, že nemůže všechno dávat do vozíku, někdy u toho byly pěkné scény, je totiž trochu temperamentnější, ale dneska v necelých třech je návštěva obchodu naprosto bez problémů, ví že si může vybrat jednu věc.. a to bez ohledu na to, jestli si vybere, ovoce, jogurt nebo malou sladkost, pokud se v průběhu nákupu rozhodně pro něco jiného, bez řečí sama automaticky první vybranou věc vrátí.
Krom toho vánoce nejsou o hromadě dárků pod stromečkem, ale o atmosféře. My si užíváme pečení cukroví, sebe navzájem a to že manžel nemusí do práce. A to je daleko víc, než kopa drahých dárků, co stejně skončí za pár týdnů v koutě.