Re: Z pohledu zmateného

Myslím, že právě kvůli názorům, jako máš ty, je u nás tolik interupcí a tak málo žen se rozhodne dítě donosit a dát k adopci. Obojí (interupce i darování dítěte) je pro ženu obrovská psychická zátěž, těžko posoudit, která je větší. A reakce okolí ji mohou ještě prohloubit. Oproti nabídce dítěte k adopci má interupce jednu obrovskou výhodu: může zůstat úplně utajená pro okolí (vlastně to může zůstat tajemstvím jen té ženy), což může hodně pomoci tomu, aby se z toho dříve vzpamatovala.

K tématu taky přidám svoje stanovisko:
- Umělý ano, dokonce jsem podstoupila.
- Darování vajíčka či embrya bez problémů (embrya jsem darovala)
- Manžela bych nepůjčila, ale anonymní odběr mi nevadí.
- dovedu si představit, že bych využila možnosti nechat si donosit a porodit dítě náhradní matkou.
- a pokud by se jednalo o mé vlastní děti, jsem přesvědčená, že bych dokázala zapůjčit svoji dělohu a porodit si vlastní vnoučata.
- jinak bych náhradní matkou nemohla být, i když, pokud bych se dostala do velkých finančních potíží, tak bych tuto možnost řešení asi ještě jednou zvážila...
- co se týče interupce, tak nevím, jestli bych podstoupila nebo ne. Asi by záleželo na konkrétních okolnostech a momentální situaci.
- Donosit dítě a dát k adopci nepřichází vůbec v úvahu, právě z důvodu těch všudypřítomných rejpalů a radilů.