Re: Ještě k té rovnoprávnosti.....

Musím zse přidat svou zkušenost - manžel se celkem snaží zapojovat se do prací v domácnocti i se podílet na péči o děti, ale pak jsou momenty, kdy z něj padají argumenty = zlaté perly. Například on nemůže vstávat k brečícímu miminu (v noci), protože ono stejně chce mě a on neví, co s ním. Když mu řeknu zkontroluj plínu, dej flašku, tak se vzteká, že si teda mám vstát sama,a ne ho sekýrovat.
A taky - on nemůže v noci vstávat, protože je pak ráno mrtvej, kdežto já to nevyspání líp snáším ! A protože mám na doma administrativu na cca 3h denně, domlouvali jsme se, kdy budu já "chodit do práce" - no ty můžeš večer, až se uložej děti a budeš mít volno. :-) To se mám, že ve svém volnu můžu pracovat, že ? :-) A když začnu hned po uložení dětí (ve 20h,) tak ty 3h vycházej do 23h (což je doba, kdy už "normálně" bývám hodinu v posteli).
Ale já nemůžu říct, že si mě manžel neváží a bere mě jako služku nebo inventář bytu. Já chápu, že se mu nechce, chápu, že je mu nepříjemný být nevyspalej, a že se mu třeba i pak špatně pracuje, ale vadí mi, že se mi nevyplácí být odolnější a zvládnout toho víc... :-(