Re: Tvůj manžel - moje noční můra

Šáry,
já už bych si taky takového člověka nevzala a dala bych si na to předem velký pozor. On byl dlouho jiný, i když domácí práce nikdy nedělal, ale dokud jsem nechodila do práce, zvládala jsem to v relativní pohodě a nechyběla mi ani tak pomoc, jako dělat něco spolu. Dlouho byly práce na baráku, ty dělal on, postupně si na to začal najímat lidi. Pak budoval firmu a zase neměl čas. To, že domácí práce vlastně nepovažuje za práci a nemíní je nijak ohodnotit, jsem zjistila teprve nedávno.
Co mě u něj drží? Hlavně dcera, ta má tátu ráda a rozhodně by nechtěla, abychom žily bez něho. A klidně přiznám, že je to i finanční závislost, máme společnou firmu a nemám zatím odvahu začít znovu, bez práce a s nutností vyplatit ho z peněz, nainvestovaných do baráku, který je mým vlastnictvím. On se rozvádět v žádném případě nechce a byl by to těžký boj, na který nejsem připravena. Tak to řeším tím, že dělám to, co stačím a zbytek prostě není. Není všechno to, co vlastně "není žádná práce". Nevím, kdo z nás je větší čuně, já to nechávám být a jeho to nepřiměje přiložit ruku k dílu, i když má čas.
Hlavně mě zaráží, že mě za můj přístup odsuzují výhradně ženy.