Re: masturbací ke štěstí

Jakube, já si myslím, že lidé masturbují prostě proto, že si tím uspokojují svoji biologickou potřebu. Kdyby Bůh nechtěl, aby lidé masturbovali, nedal by jim taková těla, která jim umožňují zažívat sexuální rozkoš už v dětském věku.

Kdyby mi někdo vykládal o tom, že své potřeby nemám uspokojovat, cítila bych k tomu člověku velikou nenávist. Brala bych to jako určitou formu sexuálního násilí, kterou na mě páchá, jako nehorázný zásah do mého soukromí. Už jsem zde v diskusi psala, že jsem přesvědčená o tom, že lidé, kteří dětem vykládají, že mají své potřeby potlačovat (nebo si dokonce vymýšlejí všelijaké šílené historky, aby děti vystrašili), se na dětí dopouštějí zla srovnatelného se sexuálním zneužíváím. A trvám na tom. Kde se v těch dospělých bere potřeba takto ubližovat dětem, které se nemohou bránit?

O co vlastně těmto lidem jde? Aby děti nemasturbovaly vůbec? Nebo masturbovaly méně? A připadaly si přitom provinilé, vadné a úchylné? Dovedeš si vůbec představit, jak je to může poznamenat a učinit celoživotně nešťastnými? Že takto poznamenané děti pak třeba nejsou schopné navázat žádný partnerský vztah a pokud ho navážou, tak se v něm trápí ony i jejich partner?

Kdyby mi někdo tvrdil, že nemasturbuje, tak si budu buď myslet, že lže, nebo že má nějaký závažný zdravotní problém. Nic takového bych od svého partnera nechtěla, na to ho mám příliš ráda.