Re: masturbací ke štěstí

Když o tom nebudou chtít mluvit, tak prostě nebudou.

A co přesně od nich čekám? Nevyžaduju od nich nic. Budu ale rád, když se i nad tímhle názorem zamyslí. Aby alespoň měly na výběr; věděly, že se nabízí i jiný pohled než ten, který je čím dál víc slyšet. Pokud ten můj v nějaké podobě přijmou za svůj, je zase na nich, co z toho pro sebe prakticky vyvodí. Možná dojdou k tomu co já a budou se snažit ovládat, to jest neukájet jednoduše pud, jen co se objeví, ale napnout síly jiným směrem. Ano, prakticky to pak znamená, že by masturbovaly co nejméně, až třeba vůbec. Ale je to už jejich dobrovolné rozhodnutí.

Máš pravdu v tom, že je spoustu jiných způsobů jak se cvičit v sebeovládání a nesobeckosti. Tenhle je ale dobrý na sebeovládání právě v sexualitě. Pomáhá přijímat sexualitu jako nástroj na vyjadřování lásky tomu druhému. Brzdění sebe samého pomáhá intenzivněji vnímat i jemné erotické projevy, těšit se i z pohlazení a polibků a ne to brát jen jako nudnější předehru k tomu hlavnímu, nezbytnému dvakrát do týdne. (Tak to někdy berou muži, ženy tolik ne. Přece jen mužská a ženská masturbace a vůbec prožívání sexu je trochu jiné.)

Už jsem psal, že nejde o to v sobě sexuální puzení nějak dusit, ale naopak ho umět přijmout a přitom se mu nepoddat, ale proměňovat ho. Vážně to asi není snadné takhle vysvětlit.

Ptáš se, proč nemůžeme být aspoň v tomhle svobodní. Já si právě myslím, že když se naučíme se svou touhou pracovat, přivede nás to do větší svobody. Vymaníme se z pout pudů a budeme se moci rozhodnout nejen na jejich základě, ale i podle svého přesvědčení v dané situaci.

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že abstinence mě sexuální touhy rozhodně nezbavuje. Jen ji mám tak nějak víc pod kontrolou, dokážu ji myslím lépe směrovat. To mi pak dává prostor a lepší schopnost zvládat situace, se kterými začala teď Margot+1. Manželé pak mohou být lépe schopni projevovat si lásku drobnějšími něžnostmi a nehonit se za fyzickým vyvrcholením, nedávají mu totiž nálepku nezbytné potřeby. Nepoleví v zájmu o druhého, i když si zrovna nemohou dopřát pohlavní styk. Nebudou z toho frustrovaní.
Tak to ale zase vnímám já. Nikomu to nevnucuju.

Opět, netvrdím, že to u vás nemůže fungovat, že jste na sebe hrozní sobci, že se neumíte ovládat a tak dál. Také jsem už víckrát psal, že nepovažuju masturbaci za určující příčinu všech problémů. Je to jen jeden z mnoha střípků, které vedou podle mě často spíš špatným směrem.