Re: masturbací ke štěstí

Ano, Jakube, rozohňuji. A jsem moc ráda, že mí rodiče nejsou jako ty. Kdyby mi nějaký blízký člověk vykládal to, co ty tu píšeš, tak by to nenávratně poškodilo můj vztah k němu, uzavřela bych se vůči němu, odmítala bych s ním jakékoli debaty o sexu a partnerských vztazích, nechtěla bych už od něj slyšet žádné rady ani doporučení do života. Nejspíš bych i cítila touhu mu nějak vrátit to, čím by se na mě podepsal. A s velkou pravděpodobností bych skončila jako jedna z pacientek popisovaných v článku - s narušeným vztahem k vlastnímu tělu a spoustou problémů v partnerských vztazích.

Zde v diskusích jsem už narazila na výpovědi lidí, kteří mají v tomto směru nějaké trauma a táhne se to s nimi celý život. Sama jsem tu několikrát uváděla tragické případy dětí, na které byl v tomto směru vyvíjen nátlak. A hezkých a rozumných reakcí jsem se dočkala pouze od nevěřících diskutérek.