nebuďme pokrytci

zdravím,

nechápu tu absurdní diskuzi, co se kvůli příručce rozpoutala. Konečně někdo přišel s DOPORUČENÍM, jak děti co nejvíce seznámit se sexualitou a rodiče se tváří, jak kdyby ty děti chtěl někdo znásilnit, aby se ti ubožáčci náhodou nedozvěděli něco ošklivého.
Budu tvrdá, ale všichni máme sex, onanujeme, menstruujeme, máme erotické sny a řešíme problémy se sexem a zajímalo to většinu z nás od brzké puberty a naše děti to bude zajímat stejně a také to budou dělat.
Je to normální a přirozená součást života, která je z nepochopitelných důvodů tabuizována.
Co je špatného na tom, že se děti dozvědí techniku pohlavního aktu, sexuální odlišnosti, identifikace a další? Informovaní jsou mnohem lépe připravení na vstup do sexuálního života, ať už příjde v jakoukoliv dobu.
Proč řešit, co a kolik se toho má dětem říci? Ať vědí všechno. V jiných oborech také nerozhodujeme o tom, co se mají dozvědět. Pokud z toho nebudeme my dělat něco tajuplného, tak ani děti to tak nebudou brát a nebude pro ně problém o případných problémech mluvit (s námi, s odborníky, s učiteli...). Neni toto cílem? Informovat je a usnadnit jim tak rozhodování a přijetí sebe samotné?

PS: příručka nebyla myšlena jako striktní osnova pro výuku, včetně interaktivních her, ale jako návod pro učitele, kteří zatím bohužel spíše tápou. V tomto kontextu mi připadá absolutně v pořádku.