není na to recept

Dcera spala od dvou měsíců celou noc. Navíc spala v podstatě pořád. Chodili jsme jí hlídat, jestli dýchá. Naší postel nikdy nevyžadovala.
Syn naopak. Nespal, nespal, řval. Nespal přes den ani v noci. Do půl roku to byl doslova horor. Přes den dvakrát 20 minut, v noci pět hodin, ostatní řev. Tedy pokud se nenosil. Od půl roka začal spát přes den postupně až 2,5 hodiny, to byl svátek. V noci nic moc pořád. Poprvé prospal celou noc ve 14-ti měsících. Takže pokud jsem se chtěla trochu vyspat, tak spal s námi. A musím říct, že to fungovalo (a to jsem nekojila). To spal mnohem klidněji a i déle. Neměla jsem žádný strach, že bych ho zalehla. A v kočáru spal jen dokud jel a ještě maximálně 45 minut až hodinu.