Tak to já jsem si jistá vždy byla, že dítě nezalehnu, jsem zdravá, nekouřím, nepiju, unavená přiměřeně mateřství, normálních rozměrů, dítě též, nikdy by mě nenapadlo jej zalehnout. Vzhledem k tomu, že už se mi v posteli vystřídali 3 děti a nejmladší se dožilo už 2 a 1/4 a zalehnout by už skutečně ani nešlo, si to klidně dovoluji tvrdit
Jinak mám taky zkušenost, že co dítě, to jiný usínací typ, jako jsme ostatně i my dospělí. Můj manžel usne kdykoliv jakkoliv, já mám ráda ticho a tmu, ideál být v posteli sama, poslední podmínku nemám splněnu už nepočítaně let, ale zvykla jsem si, na muže i na děti, nemůžu mít vše, že
Já ale se spánkem cavyky nedělám, proto asi problémy nemáme. Neočekávám od kojence prospanou noc ani že usíná sám, prsa mám nejen kvůli mléku, klidně do roka uspávám v náruči a i později u prsu. Děti spí dobře, v noci nebrečí ani nemají noční můry nikdy nikdo, já s nimi nebojuju - alespoň ne před spaním a kvůli spaní. Pokládám dobrý spánek za důležitý, proto bych nikdy nenechala dítě vyplakat ani jeho pláč neřídila, uspávám pohádkou a přítomností, nejmladší dceru i s prsem. V noci nevstávám, nevyhovuji rozmarům, v noci se nejí a nepije, nehraje, v klidu dítě usměrním zpět do postele a spánku, pokud se náhodiou vzbudí.
Pravda, moje dcerka je velmi asertivní a i když jsem noční kojení odbourala před 2 měsíci, stále se jednou budí a zkouší, občas je velmi "nairitovaná", ale v noci se nepije, zvlášť ve dvou letech, tečka