Půl na půl

Sama za sebe říkám "žít a nechat žít" tudíž mě nepohoršuje vidět 3/4 leté dítko s lízátkem v ruce není to moje věc....zato už teď se strachuju dopředu co zase bude až se nám narodí druhé dítko - mám totiž moc hodnou tchýni, je to výborná ženská, ale pořád žije v dobách svého mládí - tudíž dítě co pláče má automaticky hlad, jakmile pláče znamená to že matka má málo mléka a je nejvyšší čas přejít na Sunar, dítě musí být v prvé řadě pořádně zafixované v zavinovačce přikryté 10 dekami aby neprochladlo, na kočáru musí být uvázaná červená pentle aby dítě někdo neuhranul, šestinedělka nesmí pomalu ani na dvorek aby ji náhodou neofouklo...podobné hlášky jsem si užila když se narodila dcera hafo. Na druhou stranu moje máti jde spíš s dobou, bere to že doba jde kupředu a dnes se fůra věcí dělá jinak než tehdy, tudíž ta mi vždy řekla jak se to dělalo tehdy, ale nikdy mě nekritizovala pokud jsem to udělala jinak, což mi vyhovovalo víc než láteření tchýně proč 14 dennímu miminku nedám napít čaje