Re: Půl na půl

kreditko - ono asi taky dost záleží na rodinných vzorcích, které se dědí po generace.
Ze strany mé matky vládne v naší rodině matriarchát nejméně 130 let (dál už se nelze dopátrat ústního podání ani dopisů), zároveň je zajímavé, že se v téže rodině narodili za posledních 120 let pouze 5 chlapečků (1890, 1897, 1979, 2008, 2009), ve dvacátém století tedy jediný kluk - ale to nemá souvislost, to jen pro čarodějnické duše

Nepamatuju, že by někdo byť jen vyprávěl o tom, že nějaká ženská lítala okolo chlapa, natož abych to spatřila na vlastní oči, a to prosím i v době, kdy neměly dámy žádná práva

V rodině z otcovy strany se to teda ale taky nepřehánělo. Sice se tam kolem chlapů lehce lítalo, ale takové to "100x nic umořilo osla" se nepěstovalo.
Babička nebo její maminka pekly každou neděli, pravda. Ale ne obě. Pekla ta, u níž se slezla rodina - šlo o jakési téměř povinné dýchánky, ale nebylo to tak špatné, tedy hlavně pro nás, děti. Bylo nás 6 a vídali jsme se rádi
A na dětech této babičky je nejlépe vidět, kam ta odfláknutá péče vedla: náš táta je v zajetí famílie, která muže jako vládce a pána neuznává, jeho brácha si vzal intelektuální kozu, která se vyflákla na děti a budovala kariéru, tudíž on vařil, pral, přebaloval, vychovával a ségra těchto dbou má úžasného, flegmatického manžela a dvě pohodové děti, které svou roli v rodině také znají zcela přesně

poznámka - intelektuální koza je vskutku dáma průměrného IQ a EQ, takový ten typ, který trvá na VŠ titulech i v obchodě u kasy, ke všemu poměrně dost egoistická... nemá to tedy být narážka na ženské, které jdou do práce a děti nechají manželovi...