Re: Ani omylem

No tak samozřejmě jsem měla na mysli dobrovolnou "péči", ne povinnou! "Péči" píšu v uvozovkách, protože to tehdy od té holčičky byla spíš taková spontánní psychická podpora - občas malou pochovala, občas ji vzala za ruku a někam dovedla, v šatně pomohla zapnout bundu, když už sama byla hotová...
A o "vzdělávání" ve školce mám zcela určitě jiné představy, taky proto jsme si školku pečlivě vybírali a zvolili jsme alternativu. Názor, že přítomnost malých dětí "brzdí" vetší děti ve vzdělávání, rozhodně nesdílím. Spíš to vidím jako obohacení pro všechny. Pro učitelky to ale musí být záhul, o tom žádná. Na druhou stranu předpokládám, že těch maličkých je ve skupince jen pár a těch velkých taky jen pár. Navíc se to každým rokem obmění a každý se postupně může ocitnout v každé té roli. Prostě jako v životě...
Jinak aby to nevypadalo, že jsem nacpala batole do školky, aby se o něj staraly děti - já osobně dávám přednost delší péči doma, dcera šla ve třech letech a stejně to na ni bylo moc brzy...