Re: Ani omylem

Četla jsem Vaše příspěvky zpětně. Dvouletého bych do klasické školky asi nedala, ale fakt si myslím, že záleží na dítěti. Mám tři děti a všechny jsou hodně společenské a komunikativní. U dvou starších jsem se vracela do práce v roce, děti šly do jeslí. Možná tím, že tam byly dva a i povahou, neplakali, chodily na dopoledne a po dvou měsísch po spaní. Já se vrátila do práce. Byly to klasické jesle, 20 dětí, z toho tam pravidelně chodilo 12. Dvě sestřičky a nevypadalo to, že by děti strádali a věř mi, že by mi to řekly. Oba dva mluvili hodně dobře a v roce a půl ve větách. Do práce jsem musela, protože jsme prostě potřebovali peníze. Když se nám narodil třetí, vracela jsem se po pěti měsících, do roka hlídal manžel a v roce malej šel do jeslí, ale do soukromých. Je jich tam 10-12 dětí, dvě učitelky a teď tam mají ještě studentku na výpomoc. Jesle hodně spolupracují s rodiči a jsem ráda, že tam chodí. Trošku se mě dotklo tvrzení,že když dítě po odchodu maminy neplaáče je něco špatně. No nevim, náš nejmladší nepláče, zamává mi a jde za tetou a dětma. (a bylo to tak od začátku, on moc dobře ví, že pro něj přijdu já, nebo jeho tati).Chodí na dva dny v týdnu. Jeden den chodím do práce, ten druhý je prostě můj, jdu na kafíčko, do knihovny, nebo prostě jen jsem doma a koukám na telku. Se svými dětmi mám velmi dobrý vztah a myslím, že se jim hodně věnuji,děti miluji, ale jsem ráda, že můžu být i chvíli sama. Starším je devět a mladšímu budou dva.