Re: Různé úhly pohledu

takere, ano, vnímám to totiž přesně naopak, raduju se zpětně z toho, že jsem ke své holčičce přilnula a dokázala ji milovat a že ten kratičký život, který jí byl vyměřený, jsem cítila mateřskou lásku. A nelituju v žádném případě své větší bolesti, kterou kvůli tomu pochopitelně pociťuju. Právě naopak, hořce bych litovala, kdybych si od ní držela citový odstup a teď, kdy už nic nejde napravit, bych jí tu chybějící lásku už nikdy dopřát nemohla.
Stejně jsem přistupovala i ke svému synkovi, který mi tu teď chválabohu vedle vrní v postýlce. Ani trošičku jsme si nedržela odstup, naopak, právě pro zkušenost se ztrátou dítěte jsem se mu snažila dát všechnu svou vroucnost, protože co kdyby také zemřel tak brzy jako jeho sestřička, raději ať já víc pláču, než aby on nepoznal, co je to být chtěný a milovaný.