Re: Co z těch tvrzení je skutečně prokazatelné?

Uznávám, že ta formulace "biologicky znamená pro novorozence máma tady není = je mrtvá = i já bez mámy umřu" je poněkud nešťastná, nejasná, zavádějící, protože pro nás ta slova (máma, umřít) mají jasný význam, pro dítě těžko vůbec hovořit o významu tak, jak ho chápeme. "Biologicky znamenat" bychom museli nejdřív nějak definovat. Není to ale popis myšlení. "Myšlení" (jako mnoho pojmů, třeba jako "rodit" ) lze chápat různě široce, a já ho chápu poměrně úzce (jako intencionální stav).

Ale já se s vámi obecně narada pouštím do debat, a rozhodně s vámi nebudu debatovat o filozofii. Descartes má v dějinách filozofie své místo, stejně jako další, které občas zmiňujete, ale jejich doba je překonaná, jen něco z jejich díla zůstává v platnosti. Současná filozofie, která se nechce vznášet ve vzduchoprázndu, ale má ambice souviset s vědou a současným stavem vědění vůbec, se vzdává mnohých paradigmat a hledá nové, s moderní vědou lépe kompatibilní. Tolik k tomu, proč odmítám uvažovat v dualismu tělo - mysl. A tolik vůbec zde k filozofii, i já jsem k ní za těch 12 semestrů sotva přičichla

Dítě prostě zažívá naprosto novou a naprosto nepříznivou situaci, máma (to co dostud bylo všude kolem něj, bylo to teplé, živé, pohyblivé...) není. Co horšího by se mu mohlo stát? No, ještě by mohlo cítit fyzickou bolest různého stupně, ale jinak už asi nic (ani ta smrt - pro něj v tu chvíli).