Re: autorka - odkud to vlastně mám?

Tome, přednášky z historie Balkánu opravdu nepotřebuju. MMCH, v roce 1969 se teprve bosenští muslimové začínali i formálně prohlašovat za národ, dříve byli bráni jako náboženská varianta Srbů či Chorvatů, takže tehdy jsi své poznatky asi nemohl získávat na příliš reprezentativním vzorku:-))). Ty děti, které tehdy byly tak dlouho kojeny, se pak staly někdy oběťmi a jindy agresory ve válce v 90. letech - oni se totiž válečných zločinů dopoštěli nejen Srbové, resp. Chorvati, ale i Muslimové (poměrně široce dostupné jsou třeba informace o soukromých koncentrácích na území Sarajeva, v nichž někteří psychopati mučili lidi, kteří měli tu smůlu a byli stejné národnosti, jako armáda na kopcích kolem).
Pokud jde o druhou světovou válku, tehdy Pavelićovi Chorvaté považovali bosenské muslimy za příslušníky svého národa, pouze jiného vyznání a mnoho jich na základě toho i zverbovali (ne že bych se divila, ti lidé se prostě báli) - tolik k těm ustašovcům.
Česky se, jen pro zajímavost, nepíše Yugoslávský a Yugoslavie, ale jugoslávský a Jugoslávie.
V oblastech bývalé Jugoslávie se opravdu délka kojení řídí spíše životní úrovní a módními trendy, patřečně opožděnými třeba za západní Evropou právě s ohledem na životní úroveň. Tj. ve chvíli, kdy ve městech bylo módní nekojit, se na vesnici kojilo "po staru". Pak dorazila do měst módní vlna kojení, ale na vesnicích se krmilo (a mnohde krmí) z lahve.
To je koneckonců jedno, ale jásat nad holubičí povahou exjugoslávských národů (způsobenou kojením, ale to je vedlejší), mi připadá opravdu hodně ujeté.