Re: Ani jedno
Lucko, ja mam-li dilema mezi "spolecensky vhodne" a "dobre pro dite" valnou vetsinou volim "dobre pro dite" at si vsichni co se jim to nelibi trhnou nohou. Nevim, jestli je to asertivita, nebo neslusnost, ale hodne veci resim tak, ze kdyz potreti zdvorile vysvetlim "nepujcim vam ji, protoze vim, ze se rozbreci a mne se nechce ji porad kolem dokola utesovat, protoze mne to stresuje a vycerpava, ja nemam na sobe spinac, ze kdyz vezmu dite do naruce, okamzite se u mne utisi, jak si mnozi mysli, musim do toho vlozit nemalou energii a soustredeni a skutecne mne to unavuje a proste vam ji nechci pujcit, protoze vim, ze bude rvat" tak uz pak rikam jen "NE a basta, rekla jsem howgh" Nasleduji kysele ksichty a poucovani o tom, jaka jsem opici matka, ale ja vim svoje, protoze ja znam svoje dite nejlip a vim, co v jake situaci udela, ceho se boji, a co ho rozbreci. Nejvic prace mi da pokazde vysvetlit babickam, ze moje dite je dite, ktere se NECHCE chovat (nekdy ani od nas) a ze ji to nesmi vnucovat.
Uplne nejvic nenavidim, kdyz na ni nekdo (napr. muj otec) dela experimenty "schvalne co udela, kdyz ja udelam tohle" a obvykle "tohle" je neco na zpusob bafnout na ni zpoza rohu (rev), necekane mi ji sebrat z naruce (rev), pokouset se ji pochovat, kdyz mela nekam namireno (rev) tahat ji za nohu, ruku, aby nemohla jit za mnou, kdyz opoustim mistnost (rev) atd.
Na velkych akcich s hodne cizima lidma hlasim predem, ze ji nesmi nikdo otravovat, brat do naruce atd., nez se rozkouka a ze jestli ji rozbreci, tak odchazime, musim to tak 3x zopakovat a vetsina uz si da pozor. A oni sami zjisti, ze i kdyz je to neobvykle a z me strany "neslusne" "neprivitat se" a "nepomuchlovat se s miminkem" tak nakonec to dopadne nejlip, ditko se rozkouka, za pul hodiny zacne zvedave okukovat, co kdo kde ma a za hodinu uz tem tetam leze do naruce sama.
Tak tak.
Ale na kazdeho plati neco jineho.
Odpovědět