Re: autorka - odkud to vlastně mám?

Možná, že jsem to nenapsal příliš přehledně, ale stručně řečeno jsem chtěl nastínit, že něco je současná realita, něco spadá do morálního kodexu či základních tradic, ale zda to tak fungovalo tisíc nebo jen sto let nikdo neví. Ostatně - takový E.Beneš a české lidové bájesloví. Dnes víme i to, o čem se domníval, že se nikdo nikdy nedozví - a stejně se názor na něj neustálil.
Deprese - tady někde v diskusi se k tomu vyjadřují genetici (nejsem z toho ani za mák moudrý). Máme typy maniodepresivní, typy s občasnou depresí a typy bez deprese. U maniodepresivních typů se zjistilo, že u nich probíhá periodický vzestup a pokles nálady. V dětství prožily buď ztrátu rodiče, nebo jeho odmítání. Ovšem tohle víme jen o těch, kteří vyhledali pomoc a dostali se až k odborníkovi, který to statisticky podchytil. O těch, kteří pomoc nevyhledali, případně se o nich obvodní doktor domnívá, že jsou simulanti, a nikdy je k odborníkovi nepošle (nemluvě o těch, kteří byli léčeni na něco jiného atd. atd.), nevíme vůbec nic kromě toho, že existují.
Výzkumy by se měly dělat na dostatečně širokém vzorku obyvatel na téhle zeměkouli. Ovšem to je jen zbožné přání. Existuje jen jedna vyjímka - reklama.
Každou chvíli se objeví nějaký omyl - pokrok je jen vyvracení předchozích mylných vědeckých závěrů. Kromě omylů se samozřejmě i dnes narazí na záměrné zkreslování výsledků výzkumu.