Re: K Vašim příspěvkům moc výhrady nemám,

No, Xantipo, to je právě to, že jsme chudí a z vesnice, takže se prostě považovalo za samozřejmé, že syn půjde právě a jen do místní MŠ. Ptaní na cokoliv by tudíž bylo jaksi nadbytečné. Jinak je to pochopitelně ve městech, kde je školek výběr (relativní), anebo v rodinách, které mají peníze na každodenní dovážení dítěte autem ix kilometrů někam do vzdálené školky. --- Jinak k těm procházkám. Dneska už to beru jinak; syn se tak trochu zklidnil, už má často klidnější aktivity, jako třeba psaní a hry na školu. Takže ani ven už nejsme poslední rok dva zvyklí chodit za každého počasí. Ale když mu byly ty čtyři roky, ve kterých nastupoval do MŠ, byl velmi živý, potřeboval spoustu pohybu, měl spoustu nadbytečné energie, kterou potřeboval někde "vybít". Jak známo, na čerstvém vzduchu se dítě "unaví" (tedy spotřebuje energii) více, než v domácím prostředí. Takže do té doby já byla zvyklá ho brát ven za každého počasí - když bylo hezky, do parku, když bylo hůře, tak dle možností, někdy i po městě "na procházku". Syn byl otužilý, skoro vůbec nezastonal, neb byl zvyklý na dlouhé procházko-výlety i v zimě za (menších, větší tehdy nebyly) mrazů (horší to bylo s mými zády, ty mne po svačinkách v parku za teplot kolem nuly značně zlobily...). Proto mi docela vadilo, že jsou v MŠ zalezlí doma - a že se na syna učitelka zlobí, že místo "kreslení a jiných vhodných aktivit" "měřil" třídu mílovými kroky a přitom hlásil odjezdy vlaků...