Re: Re:Nesouhlasím s Tebou

Jo, já taky synovi nenutím jídla, která vyloženě nesnáší, anebo prostě když vím, že toto zrovna nejí, tak mu to nevnucuji. Spíš jde o ta jídla, která normálně jí, ale TEĎ si prostě vyvzpomene, že TEĎ to jíst nebude (a to i přesto, že to včera jedl). Jinak - dávat synovi vždy na výběr nejde už jen z toho důvodu, že mu dost často při takovém výběru trvá nejméně půl hodiny (nebo i hodinu a více), než se pro něco rozhodne, a většinou to opepří kňouráním, že nic z toho nechce a nechutná mu to (ačkoliv den či dva před tím to jedl; teď mám na mysli třeba mléčné výrobky apod.) A co se týče dojídání jídla, tak z toho taky nedělám kovbojku. Pěkně "si" mě vycvičil - když kolem třeba třičtvrtěroku věku snědl k obědu JEDNU LŽIČKU mixovaného jídélka po dlouhatánském přemlouvání, byl to úspěch!!!
Jinak, když jsi ochotná vařit několik druhů jídel k obědům, klobouk dolů, ale na tohle já teda nervy nemám, obzvlášť, když si do toho syn stejně zpravidla jen ďobne (kromě knedlíků a rýže, ty by mohl kdykoliv). Vařit dva chody jen pro to, abych popatřila na dvojnásobně otrávený obličej svého syna, na to fakt nemám chuť:o))))
M.