Re: Spoločné spanie a tak dale...

Ahoj Zuzano!

Tak za poporadku:
Jidlo – samozrejme nenutime spenat, pokud je po nem diteti zle (zrovna tak jako nenutime dite spat na zadech ci brise, pokud chce spat na boku). Jde o ten princip – vstepovani spravnych navyku. Diteti predkladat rozmanitou, pestrou, vyvazenou stravu (CO) – souhlasim s tebou v tom, ze zda to sni, ci ne, to uz se neovlivni. Ale detem se chuti v prubehu casu meni, takze muze jednoho dne s mlaskanim zbodnout neco, co mu jeste pred tydne nechutnalo;o) A ucit ho, ze se ji v zidlicce/u stolu, postupne ucit pouzivat pribor (je jasny, ze to zpocatku vybrynda!;o)) a proste se v dane chvili soustredit na to jidlo a vychutnat si ho. To je to JAK (dost hrozne je dite, ktere je zvykle jist u TV nebo u knizky, na gauci…tedy, to se tyka i dospelych!). Ale to je taky dlouhodobejsi proces, stejne tak, jako kdyz si dite zvyka usinat samo – zpocatku se neumi krmit samo a ani samo neumi usnout, musi se to teprve ucit.

Respektuju, ze nesouhlasis s nazorem naucit dite usinat samotne. Pri usinani podle E. ale rodic take asistuje;o) (bez nej to nejde!), ackoliv ne tim zpusobem, ze by dite drzel v naruci, houpal atd. Ritual jako ritual – pokud vam vyhovuje, neni treba menit. Zminene predmety (plysak a dalsi 2 hracky; lampicka se vubec nedoporucuje) nemaji funkci nahradit rodice, ale delat diteti spolecnost. A posleze, kdyz uz je na ne dite zvykle jako na sve spolecniky, tak neni problem, aby dite ulozil do postele I nekdo jiny, nez rodic. Neni nespravny navyk, pokud se dite prituli k matce – nespravny navyk z hlediska dobreho spani je, ze pokud je dite zvykle na to, ze ho ke spanku POKAZDE nekdo ukoliba, uvozi, uzpiva…nejlepe jeden z rodicu (a na to se zvyka velice rychle;o)), tak pak totez vyzaduje pri kazdem usinani (tj. i kdyz se probudi v noci). Vsechny lidi, co znam, jejichz deti se umeji samy uspat, se v noci budi mnohem mene, nebo vubec. Zrovna tak jako je nespravny navyk nekterych dospelych, kteri usinaji u TV – myslim tim pravidelne – tedy, ze potrebuji mit pustenou TV k tomu, aby usnuli. Pokud se pak v noci vzbudi ve sve posteli, chodivaji si pustit TV, aby znnovu usnuli. Chapes, co myslim???
Zvraceni – pises, ze jsi na to narazila – ano, to je pravda, tyka se to ale take starsich deti – tech, ktere si dokazou vyvolat i zvraceni, aby privolaly pozornost rodicu. Malych miminek se to netyka.


Souhlasim s tebou, ze si deti vetsinu veci dokazou uregulovat samy. Viz odstaveni, dudlik…otazkou toho je KDY. Uz jsem psala, ze si myslim, ze spokojena maminka=spokojene miminko a naopak. Pokud rodicum i diteti vyhovuje spat ve stejne posteli do te doby, nez se dite rozhodne samo o sobe odstehovat; dudat do te doby, nez se samo rozhodne odhodit dudlik, fajn!;o) Ale melo by to vyhovovat obema stranam.


Na tom nazoru, ze od 3. let dite potrebuje rozvijet socialni dovednosti se shoduje prekvapive hodne odborniku. (Ja vim, Jani;o), pokud neni dite pripravene, pockame klidne do 4 let, zase ten instinkt;o))

Humbuk kolem vyplakani – nesouhlasim – strhne se vzdy, pokud nekdo tuhle metodu doporuci a to se leckdy tyka i mnohem starsich deti nez 5 mesicu. V obdobi vzdoru je pristup “nechat vyvztekat” podle me take nejlepsi, souhlasim. U nas jsou zatim jen naznaky (tedy, vztekat se umi, ale jeste to neni to prave obdobi). A to si k dceri vzdy sednu, aby mi videla do obliceje (pokud ji mam v naruci, tak ji postavim na zem a sednu si k ni) a z oci do oci ji klidne a jasne reknu, at prestane, ze ji to k nicemu nepomuze. Nekdy me to stoji dost usili zustat klidna, protoze se mi chce smat, kdyz vidim, jak se krasne vzteka;o)…Vyznamu slov zatim nemuze porozumet, ale vyrazu tvare a tonu hlasu ano. Zatim to fungovalo, ale mame se asi na co tesit;o)

Stejne, proste vsichni delame to, co si myslime, ze je nejlepsi, protoze jedine my jsme opravdovymi odborniky na svoje deti a svoji rodinu!;o)