Re: Mateřství

Já bych si Monty nedělala žádný starosti...
Všichni moji kamarádi a známí si ťukali na čelo, když zjistili, že jsem těhotná. Ty a matka? Zbláznila ses? Nevěřili mi, že se na miminko těším. Nevím proč, také oni ale očekávali, že mě těhotenství změní a že se začnu chovat jinak (přestanu mluvit sprostě, vyprávět oplzlé vtipy, smát se nahlas na veřejnosti... atd. atd. mohla bych pokračovat do nekonečna).
Můžu ale říct, že Barborce, která se má narodit 10.5. závidím, co už všechno zažila:-))) Byly jsme v cirkusu, kde jsem se nechala slonem pohoupat na chobotu. Pak jsme na týden jely polopracovně na Kanáry - všichni se báli do třímetrových vln oceánu vlézt - jen já, na konci sedmého měsíce a s velkým pupkem, jsem do nich skákala, podplavávala je a následně se obalovala v písku. Večer pak na nás čekala živá muzika a my tančily kankán, rokenrol a dělaly další skopičiny. Taky jsme si byly na půlhoďku zajezdit na velbloudu... Minulý víkend jsme řádily dál - spolu s přítelem a jeho osmiletou dcerou jsme vyrazili na Matějskou... Úžasně jsme si s Barčou zajezdily na horských drahách všeho druhu a dalších vymoženostech... Jen nevím, proč se na mě vždycky, když něco takového dělám, všichni tak divně koukaj.
Jo - a přítel ví, že když jde dcerce a neteřím koupit Kinder vajíčka, byla bych hodně smutná, kdyby na mě zapomněl:-)))) A já si je občas (abych moc neutratila:-))) kupuju sama.