Re: No nevim

Johanesko
ale tím, že se dcera začala smát - byť přes slzičky vzteku - se už dostávala z afektu, kdy leží, řve či piští a na žádné argumenty není schopná reagovat. Já jsem si nevšimla, zda uvádíš, kolik dceři je, ale já mám třeba dobrou zkušenost s pubertální dcerou. Ta si pravda už na zem nelehá a patičkami nekope :-D, ale její projevi si s těmito mnohdy nezadají. Soukromě tomu říkám, že má pubertální zatmění mozku. A když se mi v takovémto okamžiku povede udělat či říci něco, čemu se zasměje, je tím narušen ten blok rodič x pubertální dítě (tedy "voni jsou blbí a nic mi nikdy nedovolí" x "já ho snad zabiju, vždyť je to pro jeho dobro, po kom to dítě je?") a je možné DISKUTOVAT. A to je první krok k tomu, porozumět jeden druhému.
Simča