Re: No nevim
No jo, Lízo, jenže jak je potom možné, že když jsme chtěli tak dvou, tříletého vztekajícího se syna vystrnadit do "svého pokoje", jak se často doporučuje, byl celý bez sebe hrůzou, že bychom ho opustili? No nevím, ale jak má eventuelně člověk poznat, co dítě cítí ještě jako pouhou ztrátu pozornosti, a co už jako ztrátu rodiče?
M.
Odpovědět