Re: No nevim

Mirko, ale jednoduše, právě v interakci s tím dítětem.
Ty máš syna, který v takové situaci reagoval panikou (předpokládám, že u vás nedošlo k tomu, aby mu někdo přitom říkal, že když zlobí, nemáte ho rádi, protože tě trochu znám :-)), a to znamená, že to není pro něj.
Moje starší holka už kolem 15 měsíců věděla, že když se vzteká, tak bez nadávání ji odnesu do pokoje a řeknu jí vlídně, že až ji to přejde, tak zas může přijít, a ona se tam fakt dovztekala a přišla.
Mladší sice v takové situaci v rpvní chvíli začla zuřit ještě víc, ale bylo jasně vidět, že jde o boj o moc, nikoliv o úzkost a paniku.
Pro tvoje dítě s jeho úzkostnějším založením by to přitom bylo nesnesitelné. OK, ale právě tohle je třeba posuzovat pořád, žádná rada není univerzální, protože každé dítě je jiné (a taky je každý rodič jiný - pokud se začneš náhle "podle knížky" chovat v naprostém rozporu s tím, jka ses chovala dosud, může to dítě snášet velmi těžce; pokud by tvoje chování logicky navazovalo na to, co dítě od tebe zná, vezme to).