1.7.2003 14:07:58 Lenka
Byla jsem pouze na pohotovosti
Velice lituji, že jsem si tento článek nepřečetla dříve. Bohužel jsem neměla čas. Doufám, že si ho někdo přečte.
Je mi 26 let, ale nikdy nezapomenu na den, kdy mě maminka v 11 letech přivezla do „úžasné“ dětské v Brně na pohotovost s bolestmi břicha. Děkuji Bohu, i když v něj nevěřím, že jsem byla pouze na pohotovosti. Bylo tam mnoho dětí, většinou se jednalo o píchání uší, byla zima. Nejdřív vás prohlédne doktor a potom vás pošlou za specialistou. Jiný postup není/nebyl přípustný. Když jsem přišla na řadu, pan doktor mě prohlédl (měla jsem zrovna menzes) a podal mi kelímek se slovy „Chlapče běž se vyčůrat.“ Musel to zopakovat ještě jednou, protože jsme se s maminkou domnívali, že je s námi v ordinaci ještě nějaký chlapec – imaginární :). Po vysvětlení nakonec uznal, že to asi nepůjde. Poslal mě zpět do čekárny. Vzal pár pacientů a znovu mě zavolali. Celé se to opakovalo i s tím kelímkem. Celou dobu mi říkal chlapče. Aby to nebylo moc dlouhé, tuto procedůru jsem absolvovala 4x. Po třetím vyšetření mě poslal na ušní, nosní, krční ????? Paní doktorka se velice podivila, a napsala, že z jejího ODBORNÉHO hlediska jsem v pořádku. Pan doktor si to přečetl a vyšetřil mě počtvrté – naposledy. Potom se vyměnila služba a přišla doktorka. Ta mě prohlédla, oznámila, že už je ráno :) a napsala nám papír s tím, že mám jít k naší obvaďačce a ta nám vypíše papír na chirurgii. Obvoďačka mě prohlídla a řekla, že mám zánět vaječníků a poslala mě na gyndu. Musím přiznat, že jsem neměla tuto paní doktorce moc v lásce, ale jsem jí vděčná, že studovala medicínu pozorněji než doktor v dětské na pohotovosti. Vždyť mě tam ten slepák, který ještě pořád mám mohli vyoperovat. Ještě taková perlička. Na pohotovost jsme přijeli v 11 hodin, ve 3 jsme tam zůstali sami a v 7 jsme odcházeli. Mezi jednotlivými vyšetřeními, i když už jsem v čekárně byla jen já, pan doktor chodil na balkón kouřit. Vždy prošel čekárnou a zeptal se, jestli ještě čekáme. Maminka byla bezmocná, já taky, prostě jsme jen čekali. A ještě na závěr, jak je svět malý. Ten doktor byl bratr naší sousedky. Maminka do zjistila ze zprávy z nemocnice. Pochopitelně jí sdělila, co si o něm myslí.
Odpovědět