Starší partner

Nedá mi to, abych na tento článek nezareagovala. Je mi 22 let, můj přítel o deset let starší (což si nemyslím, že by byl až zase tak extrémní rozdíl). Před ním jsem žila dva roky se stejně starým přítelem.
A můžu říci jedinné - neměnila bych. S minulým přítelem jsme začínali od nuly a je pravda, že brzy romantika pominula, i díky finančním problémům částečně zaviněných - vlastně hlavně, ne částečně - jeho vinou.
Můj nynější přítel je zajištěný, přiznám to. Neřešíme, zda koupit o rohlík víc, jako tomu bylo v mém předchozím vztahu. Ačkoliv o to tu ani tak nejde. To, co mi v minulém vztahu tolik chybělo - to byla hlavně zodpovědnost, klid, pomoc od toho druhého. Ano, přiznám se, je to nyní partner, co se stará o mě a pečuje. Dříve jsem ta pečovatelka byla já, věčně vynervovaná, na pokraji anorexie, s pražádnou chutí do života.
Teď jsem šťastná.
Nemyslím si proto, že JEN finanční důvody vedou mladé dívky k tomu, aby se zaměřily na starší partnery. Třeba jen nechtějí být vrstevníkovi "druhou maminkou a pečovatelkou" v jedné osobě.

Vím, že je to v povaze každého z nás, kdo, kdy a jak dospěje a jak se k životu postaví, nicméně vím, že partnera budu v životě volit vždy staršího (přiměřeně), zajištěného, zodpovědného.

Nakonec jen dodám: můj partner je svobodný a bez závazků, což si myslím, je docela terno:)) Jednak bych nedokázala rozvést rodinu a navíc...ve svém věku bych ani nedokázala být nejspíš "náhradní maminkou". Myslím, že toho nemám zapotřebí.

Ale vím...kdo může vědět, co koho z nás čeká...