Re: Není to lepší naopak? .-)

Myslím, že to je individuální. Mě osobně tato představa nijak neláká, ale nepopírám, že ve třiceti budu mluvit jinak. Momentálně mě "zajíčci" ani vrstevníci rozhodně neberou. Představa, jak zase budu nutit někoho to či ono, třeba jen najít si práci, zaplatit to a to a pak trnout, zda to skutečně udělá nebo s ním někde trdlovat na diskotéce, to už mě fakt nebere. Jak už jsem psala, je to o zodpovědnosti. Nechci, aby on zařizoval za mě mé záležitosti, to zvládnu sama, když ovšem na něco stačit nebudu, ráda přivítám pomoc. Stejně tak on si řeší své záležitosti a i já jsem ochotna mu s tím, na co budu kdy stačit, pomoci. A nepopírám, že je příjemné jít na večeři a netrnout, jestli JÁ mám v peněžence dost peněz. Samozřejmě, nyní občas zvu i já, ale většinou to bývá naopak.
Myslím, že muž by měl ženě i imponovat. A čím imponuje ženě nevyzrálý kluk, který místo aby si platil své závazky, jde radši tyto peníze utratit na zábavu, protože je "mladej a chce si užít života?":/ A dalo by se pokračovat. Vím, nejsou všichni "zajíčci" takoví. Stejně tak se mohou chovat starší páni.

Když si ale můžu vybrat, vyberu si to, co bych chci. Já teď osobně zajištěná nejsem, kdoví, třeba někdy budu. Třeba mě teď mnozí nařknou i z vypočítavosti, ale věřte, tomu tak není.

Už jsem psala v předchozím příspěvku - rozvedeného a s dětmi bych ale nechtěla. Ano, čistě z ješitnosti, sobectví a opatrnosti. Nerada bývám druhá a dělím se. Stejně tak strach, že to samé mužský může udělat mě, by mi nedovolil. I v opačném případě - žena se rozvede s mužem, bych takového nechtěla - takoví většinou mají plné srdce bývalé manželky ještě dlouho poté. Svou rodinu bych ráda jednou založila s čistým štítem.