Re: Náhradní možnosti v Česku

Milá Jitko, jsem z výše uvedené speciální školy. Cítím také, že by bylo dobré, kdyby děti jakkoli postižené byly zaintegrovány do základních škol. Pokud ovšem nejde o žáčka s výrazným mentálním postižením. Potom se ke všem technickým problémům přidává i problém možností dítěte z hlediska výuky.
Snažím se řešit situaci alespoň částečně, protože ve společnosti panuje značná neznalost o světě postižených. Dohodla jsem se s výbornou paní učitelkou ze ZŠ /učila 3 roky mého staršího syna/ a se svou třídou /6 dětí/ docházíme do její 4.C na společné hodiny výtvarné a pracovní výchovy. Absolvujeme dohromady kulturní akce, vánoční besídky apod. Celou akci nazýváme "obrácená integrace", protože nám jde o to, aby se zdravé děti naučily chovat k dětem postiženým. Učí se manipulovat s invalidním vozíkem, pomáhat při oblékání a obouvání, zvládají základy znakové řeči. Stejně tak pomalu objevují možnosti dětí s těžkým mentálním postižením a mile a bez výsměchu se jim snaží přizpůsobit. Zjišťují, co všechno postižené děti dokáží, pokud mají přizpůsobené podmínky. Našim nejvzdálenějším cílem je, aby v dospělosti měli k těmto lidem úctu a nebáli se je třeba zaměstnat ve své eventuální firmě.
"Obrácenou integraci" provozujeme 2.rok a zatím je spokojenost na všech stranách. Přiznávám ovšem, že největším problémem je najít paní učitelku na ZŠ, která se pro podobnou akci nadchne.
Držím palce s Vítkem, ať jste spokojení.