Re: Proč

To bylo určitě myšleno tak, že dávání jídla má proběhnout bez dětské asistence, protože špenát a mrkev se špatně pere :-))

U nás to probíhalo takto:
- příkrmy začly v 5 měsísích. Zcela bez problémů. Dcera jedla všechno v přiměřeném množství a v podstatě jsme ani nepotřebovali bryndák, protože neuhýbala ani nic neplyvala.
- Nejprve jedla mně na klíně, potom v lehátku v sedací poloze. Do židličky jsem ji začla dávat když uměla sedět, tj. cca v 9 měsících.
- první jídlo, který jsem jí dávala jíst samotnou lžičkou, byly sušenky a piškoty nalámané na kousky. Po těch stačilo jen zamést, nic se nemuselo umývat. A dobře se na tom naučila lžičku držet, nést do pusy, neobracet jí, když na ní něco je apod. Později jsem jí nechávala jíst věci, kde sousta byla "kompaktní" - tuhý pudink, pacholíka, bramborovou kaši apod.
- CCa do roku a čtvrt bylo pro Terezu jídlo zajímavá činnost, takže se žádní tajtrlíci kolem dělat nemusely. Pak už jí to začlo nudit. Dneska je to tak, že když se něco děje - když si povídáme spolu, nebo lidé u stolu nebo běží televize apod., jí bez problémů. Když nás je u stolu víc, je to v pohodě, ale o čem mám pořád mluvit, když jsme samy dvě! Trochu jsem slevila ze svých zásad, takže jí nechávám na stole hračku, se kterou si může hrát, ale jen když u toho jí. V žádném případě však nemíním tancovat na stole apod. :-)
- zcela bez problémů je jídlo, pokud dostane něco nového. Ovšem to už teď není moc často, protože jí to samé, co my, takže všechna jídla, která já vařím už zná. Funguje nový typ nudlí, ale těch také není nekonečně mnoho.