Re: Takové rady mám moc ráda

Přečetla jsem všechny příspěvky až sem a chci přispět s tím, že mám doma zarytého NEjedlíka. Všechno výše popsané jsem zkoušela minimálně 100 a víckrát a to vaše "však nejez, neubyde, hlad tě donutí".... mě "pobavilo"... můj syn to totiž ve 27 měsících řeší tím, že se v noci nejmíň tak třikrát budí, srdceryvně pláče a dožaduje se mlíka (kojila jsem do 13ti měsíců). Takže já se snažím vysvětlovat, že je noc a v noci se spinká, konejšit, ale vydržela byste to některá Xkrát za noc Xdní v týdnu :-O? Jo a ještě to znamená, že dál spí akorát se mnou v posteli... Takže když přece jen přes den do něj něco "dostanu" tak v noci spí až do rána! Mlíko snad jako jediný miluje, takže ho máme "za odměnu", když hezky jedl = rozumněj aspoň něco málo. Pravda, je to o hodně lepší než bývalo dřív, ale i tak vlastně celoročně dávám vitamíny, protože ovoce ani zeleninu "nepapá", takže se opravdu obávám, že by mu dost věcí chybělo.
Další fakt je ten, že matky jedlíků to stejně asi nikdy nepochopí, vidím to ve svém blízkém okolí, a kdo nás s Cipískem viděl u jídla tak už neplýtvá dobře mířenými radami a spíš se diví mojí trpělivosti, kterou jsem nikdy neměla, tu jsem získala.. Já i moji dva starší bratři jsme byli jako děti taky příšerní NEjedlíci, takže moje máma přesně ví jaký to je, k ní si chodím postěžovat a pro pochopení. Taky "potěší", když tady čtu, že v tom nejsem sama ;-))). Jo a já byla s jídlem příšerná snad do 18ti...
Hezký večer všem.