Re: Takové rady mám moc ráda

Lízo, Marie,

dík za rady, zmiňujete vlastně podobné věci. Že by díte nemělo maminku přes jídlo ovládat, s tím určitě souhlasím a pravda, že mě nenapadalo dívat se na to z tohohle úhlu..

Dneska jsem udělal "pokus", nedala k jídlu žádnou zábavu ani hračky, a jako jediné rozptýlení nabídla tedy to jídlo. No dítěti se to moc líbilo :) Míchala si jídlo lžičkou, kydala zeleninu z mističky na stoleček případně zpátky, strkala mi ji do pusy a dělala jiné podobné krávoviny, nicméně druhou lžičkou jsem do ní to jídlo docela s úspěchem dostala.. No proč ne, když to bude fungovat.. Akorát nějak nevidím rozdíl mezi tím, když se dítě při jídle rozptýlí tím, že staví na stolku kostky a tím, když matlá jídlo. (Mě osobně tedy to matlání jídla přijde horší než kostky, páč mám pocit, že jí tím učím, že jídlo je na hraní místo k jídlu, ale to je na úvahu..) Jinak požadavek, aby moje dítě strkalo tu svoji lžičku (či kousky jídla) směrem mistička --> pusinka u nás nehrozí, ale to se asi schodneme, že v 17 měsících je ještě normální, že je dítě krmeno.

A Marie, proč chci do dítěte jídlo "vpravit"? Uvedu, jak je to s jídlem u mě. Něco jako pocit hladu pociťuju asi tak v případech, když večer zjistím, že jsem zase celý den nic nevzala do huby.. Já prostě nemám během dne "normální" hlad, který má asi většina lidí. Buď jím proto, že jdou na oběd všichni a racionální úvahou si dám jídlo taky, nebo případně žeru z nudy (ale ne z hladu). Patřím spíš k té části populace, co je pod váhovým průměrem.. (i když teď po Vánocích bych nějaké to kilečko ráda odpárala :)). Že by to byl správný stravovací návyk si zrovna nemyslím. A protože předpokládám, že dítě může mít tenhle "nepocit" hladu po mě (já to tak mám od mala - alespoň co pamatuji), tak se prostě chci snažit o to, abych u ní pravidelným jídlem alespoň vytvářela NÁVYK pravidelně přijímat stravu.

Takže proto CHCI, aby pravidelně vzala něco do pusinky. To, že mi k tomu pomůže běžící TV, zpívání písničky, knížky a kostky na stole a jiné divadlo, mi přišlo nepodstatné (a po pravdě - připadá mi to nepodstatné i teď). Že by se dítě nemělo do jídla nutit a cpát do něj jídlo přes jeho odpor, s tím jedině souhlasím - a o tom řeč nebyla, že..

Tak jídlu zdar, zítra zase zkusíme při jídle "matlačku" polívky místo kostiček :))