jo tak to znam

Jo tak to znam – akorát že náš syn vypil padesátku, ale i to se zdálo doktorce moc a tvrdila mi, že kojit musim 30 ml jednou za tři hodiny. Samozřejmě, že dítě mi brečelo hlady a já s nim. K tomu začalo blinkat. Když už mi v noci brečel fakt hodně dlouho, zašla jsem do sesterny pro radu – a sestra mi udělala to, co tu už jednou psala Magda Malá – sáhla mi pod košili, zmáčkla bradavku a řekla: Mlíka máte dost, takže hladem to nebude. A poslala mě spát. Přemejšlela jsem o tom celou noc a druhej den už jsem jim do těch přitroublých tabulek o kojení psala jednou za tři hodiny 30 ml a kojila jsem kdykoli jsem uznala za vhodný. Ještě pěknou dobu trvalo, než se mu prodloužily intervaly mezi kojenim, který jsem mu těma třicítkama pěkně zkrátila a rozhodila. Bohužel kvůli tomu, že jsem neměla sílu se hádat, praktikujou tuhle metodu i na další maminky, ale to jsem tehdy nějak nezvládla vyřešit. Když se nám narodilo druhý dítě, bylo to v jiný porodnici a kojila jsem ho kdy chtělo ke spokojenosti obou aniž by mi do toho někdo mluvil. Až asi třetí den přišla nějaká sestra, která se mě zeptala kdy budu kojit. Odpověděla jsem, že nevim, že až dostane malej hlad a ona na to: Tak to ne. Takhle to dělat nebudem. Kojit budeme po třech hodinách. Tentokrát jsem ale byla zkušenější a odhodlanější, takže jsem si dovolila odpovědět: Sestřičko, vy si svoje dítě kojte jak chcete vy a já si tohle budu kojit, když má hlad. Oznámila mi, že ho bude mou vinou bolet bříško a zmizela.